Die Slawen im Mittelalter zwischen Idee und Wirklichkeit

Slavistiku čas od času trápí otázka, zda Slovany spojuje ještě něco jiného než to, že mluví slovanskými jazyky.Nyní má také k zodpovězení této otázky přispět objemná kniha Eduarda Mühleho o Slovanech ve středověku.Její obsah je následující.První kapitola je prolog -pojednává o zájmu o slovanské národy a země v novověku (1 Prolog: Die Erfindung der Slawen in der Neuzeit; s. 7-39).Pak následuje druhá kapitola, věnovaná otázkám, které si kniha klade (tedy zejména, zda slovanství představovalo ve středověku účinný dějinný faktor), a způsobům, jak položené otázky chce zodpovědět (2 Fragestellung und Vorgehen; s. 41-45).Nato přichází sedm jádrových kapitol.Ve třetí kapitole se píše o prvních zprávách o Slovanech v byzantských, latinských a orientálních pramenech (3 Die Entdeckung der Slawen im frühen Mittelalter; s. 47-81).Další kapitola pojednává o světě prehistorických Slovanů -o jejich poměrech sídelních, hospodářských, náboženských, sociálních (4 Frühslawische Lebenswelten; s. 83-133).Pátá kapitola má za téma první slovanské státní útvary -protobulharskou říši, západobalkánská knížectví, Korutany, Velkou Moravu (5 Erste slawische Herrschaftsbildungen; s. 135-170).V šesté kapitole se píše o vytváření samostatných slovanských národů -v Bulharsku, Čechách, Chorvatsku, Kyjevské Rusi, Polsku a Srbsku (6 Die Slawen im Prozess der mittelalterlichen Nationswerdung; s. 171-296).Sedmá kapitola pak naopak pojednává o slovanských oblastech, kde středověké národy vytvořeny nebyly -polabské, pomořské, balkánské (7 Abgebrochene Reichsbildungen und ausgebliebene Nationswerdungen; s. 297-346).Osmá kapitola líčí obraz středověkých Slovanů, jak jej podávají neslovanské středověké prameny -byzantské, arabsko-islámské a latinské (8 Die Slawen im nichtslawischen mittelalterlichen Weltbild; s. 347-380).Nakonec devátá kapitola pojednává o představách o slovanském společenství v pozdním středověku, a to v Čechách, Polsku, Pomořanech, jihovýchodní Evropě a v Kyjevské a Moskevské Rusi (9 Ideen von slawischer Gemeinschaft im späten Mittelalter; s. 381-436).Poslední kapitola je epilog, shrnující hlavní myšlenky práce (10 Epilog: Die Erfindung der Slawen im Mittelalter; s. 437-445).Autor svou knihu asi začal špatně, totiž kapitolou nazvanou Die Erfindung der Slawen in der Neuzeit.Pak už je vlastně zbytečné hledat, zda existoval nějaký sociálně relevantní pojem Slovanů předtím, a podle toho vypadá i autorovo pojednání, uchylující se k výčtu potenciálních svědectví o existenci takového pojmu ve středověku a jejich mechanickému vyvracení.Nechceme snad říct, že práce je tedy zbytečná, ale domníváme se, že autor měl být méně rázný a přece jen opatrnější.Nepřihodilo by se mu pak možná, že například považuje zamítnutí kontinuity slovanského písemnictví mezi Velkou Moravou a raněstředověkými Čechami za názor v současnosti převažující (s.216).Podobně k výkladům, bez pochyb podávaným, o významu slova sclavonicus v Kosmově době (s.221-222) by stálo zato přečíst si starého Havránka (1925).Hlavní problém ale spočívá zjevně v tom, že autor pojímá slovanství příliš silně jako společenství stejné mentality, kultury, dějin, politiky apod.a týkající se všech Slovanů, a jeho

Abstract licence: CC BY-NC-ND

A person counts once a day per paper. We keep no cookie and no address: a reader is a hash that changes every day. Any month under five reads shows no number.